Jak a co správně zalévat kbelíkem?

Když jsme s projektem KBELÍK VODY DO PŘÍRODY začali, byli jsme upozorněni, že bychom mohli stromům nechtěně a nevědomky spíš uškodit. Jak je to možné? A jak to udělat správně, abychom svému okolí prospěli?

TOP PRAVIDLO:

Zaléváme buď časně ráno nebo ještě lépe večer!
Proč? Zaléváme, když půda není rozpálená, jinak se voda odpaří dřív než se aspoň trochu vsákne. A nepoléváme listy! Kapky vody mohou na slunci působit jako lupa a mohou listy poškodit.
A dále je to ještě zajímavější...

Problematika zalévání stromů

Přirozený vývoj v přírodě probíhá tak, že nahoře se strom rozvětvuje silnějšími větvemi do slabších větviček, na nichž jsou listy. V těch se odehrává fotosyntéza, a jak všichni víme, generuje se zde kyslík. Stejně tak si představte zrcadlově kořeny stromu, které podle druhu dřeviny rostou více méně do hloubky a šířky. Ze silnějších kořenů u paty kmenu se větví dál a hloub od kmenu a vlásečnicovými kořínky nasávají ve svém okolí vodu. Přirozenost stromu je tedy růst do hloubky za vodou. Někteří lidé se však domnívají, že když začneme pravidelně zalévat stromy od povrchu, začnou jim kořeny růst naopak vzhůru za vodou a může jim to uškodit, protože nebudou mít hluboký kořenový systém, který by zásoboval strom v dobách sucha z hlubších vrstev země. A zde nastává dilema, zda tedy v případě stromů kbelíkovat, případně jak efektivně.

Tady je důležité rozdělit stromy na staré velké exempláře a mladou výsadbu. Těm prvním s hlubokým kořenovým systémem naše kbelíky nepomohou. Strom má takovou spotřebu vody, že 1 až 2 kbelíky vůbec nezaregistruje. Každopádně kolem těchto starých stromů bývá půda ve městech často úplně zatvrdlá jako beton. Pokud se vám tuto krustu podaří něčím narušit a rozrýt, pomůžete také. Přerušíte půdní kapiláry, kterými se voda z půdy rychleji odpařuje.

Jiná situace je s mladými a čerstvě vysazenými stromy. Tam by naše kbelíkování mohlo chybně obrátit růst kořenů směrem vzhůru. Nicméně při výsadbě nových stromů bývá obvykle do země kousek od kmenu do hloubky zapuštěna plastová trubka na zalévání (ale obvykle pak strom nikdo nezalévá). A tady je místo právě pro náš kbelík.

Zkuste tuto trubici najít a vodu z kbelíku sem pomalounku nalévejte, aby se voda zvolna vsakovala co nejhlouběji ke kořenovému systému. A když už jdete ke stromu, snažte se na tuto zálivku nakumulovat více kbelíků najednou (z vaší domácnosti, nebo se dohodněte se sousedy a spojte síly). Stromy totiž potřebují jednorázovou zálivku větším množstvím a pak můžete klidně pár dnů vynechat nebo se zaměřit na jiné rostliny.

Zalévání keřů

Keře mají oproti stromům kořeny méně hluboko, takže naši pomoc v době sucha rozhodně ocení. Každopádně i zde platí, že je lepší zalévat jednorázově větší dávkou než po troškách. Proč? Protože voda se stihne z půdy odpařit dříve, než vůbec pronikne ke kořenům.

Keřům pomůže ještě jedna věc. Aby půda kolem nich příliš rychle nevysychala, je dobré použít tzv. mulčování. Na povrch půdy kolem prutů, kde keř vyrůstá (alespoň 30 cm okolo) nastlat silnější vrstvu natrhané přerostlé trávy. Ta zabraňuje vysychání, udržuje vlhkost, a když se postupně rozkládá, vrací do půdy živiny.
Pokud není po ruce nadbytečná tráva, můžete obsypat půdu mulčovací drcenou kůrou.

A co tráva?

Tráva zužitkuje v podstatě každé množství vody. Stačí ji plošně rozlít nebo kropit z konve. A proč se máme snažit udržovat i trávu? Jednoduše proto, že i ona pomáhá zabraňovat nadměrnému vysychání holé půdy kolem stromů a keřů. A řekněte sami, nesedí se na ní v létě příjemněji než v prachu a kamení?

Upozorňujeme, že ač jsme zmíněné informace konzultovali, mohou se názory různit, a ne každý bude s našimi doporučeními souhlasit. Každopádně klidně zjišťujte o tématice další informace, buďte zvídaví a řiďte se zdravým rozumem. Snažíme se společně dělat dobrou věc a všichni se učíme, jak na to. Děkujeme, že jste se zapojili a sdílíte dobrou myšlenku projektu #kbelikvody.