Horké suché počasí zmáhá nejen nás lidi a rostliny, ale často zapomínáme, že tu vedle nás žijí také ptáci, drobní savci jako krtci, ježci a nebo více či méně užitečný hmyz včetně včel a motýlů. Jakmile přirozené přírodní zdroje vody za horka vymizí, začnou tyto zvířata strádat.

Když jsme s projektem KBELÍK VODY DO PŘÍRODY začali, byli jsme upozorněni, že bychom mohli stromům nechtěně a nevědomky spíš uškodit. Jak je to možné? A jak to udělat správně, abychom svému okolí prospěli?

Konzultovali jsme problematiku zalévání rostlin s několika odborníky, a jak se dalo čekat, názory se v některých drobnostech odlišují. I tak se nám podařilo dát dohromady obecná pravidla, abychom naší aktivitou #kbelíkvody nechtěně rostlinám neškodili, ale co nejvíce pomohli.

Na první pohled se někomu může zdát, že by do kbelíku neměl co vylévat. Že na všechno používáme nějakou chemii a věci, které do přírody stejně nepatří. Budeme sem proto postupně dávat tipy, jak a čím můžete svůj kbelík naplnit.

Ještě před měsícem jsem si myslela, že tu máme krásné svěží jaro. Po trochu smutné zimě mě jakýkoli náznak zeleně přivádí do euforie a mám pocit, že vše je zase konečně v pořádku. Jenže ouha - není.
Uvědomila jsem si to na jarním výletu do anglického Glastonbury. Jemné mrholení, vše v plném květu, šťavnatý svěží vzduch, zelené pastviny...