KBELÍK VODY DO PŘÍRODY!

Všimli jste si, jak příroda kolem nás vysychá? Jak je půda nejen na polích a v lese, ale i na našich zahradách, kolem domů a ve městech zoufale vyschlá? 

Podívejte se blíže na stromy, keře a trávu kolem vás... živoří v popraskané půdě. Jak by bylo vám samotným, kdybyste žíznili a nemohli si dojít pro pití? Rostliny nemohou. Ale my můžeme!

Chceme mít možnost ochladit se ve stínu stromů. Chceme, aby si naše děti hrály na trávníku a ne v prachu a špíně. Chceme, aby hmyz a včely měly potravu a práci měli co pít... Vše je propojeno a pokud si to neuvědomíme, budeme trpět s nimi resp. už bez nich a to bude konec i pro nás... Nechceme strašit - to je prostě fakt!

Říkáte si a co my s tím? MNOHO!

Stačí kupodivu maličkost: KBELÍK VODY DO PŘÍRODY!

Sledujte tyto stránky a hashtag #KBELIKVODY a můžete změnit či zachránit život.


Aktuální články

Horké suché počasí zmáhá nejen nás lidi a rostliny, ale často zapomínáme, že tu vedle nás žijí také ptáci, drobní savci jako krtci, ježci a nebo více či méně užitečný hmyz včetně včel a motýlů. Jakmile přirozené přírodní zdroje vody za horka vymizí, začnou tyto zvířata strádat.

Když jsme s projektem KBELÍK VODY DO PŘÍRODY začali, byli jsme upozorněni, že bychom mohli stromům nechtěně a nevědomky spíš uškodit. Jak je to možné? A jak to udělat správně, abychom svému okolí prospěli?

Konzultovali jsme problematiku zalévání rostlin s několika odborníky, a jak se dalo čekat, názory se v některých drobnostech odlišují. I tak se nám podařilo dát dohromady obecná pravidla, abychom naší aktivitou #kbelíkvody nechtěně rostlinám neškodili, ale co nejvíce pomohli.

Na první pohled se někomu může zdát, že by do kbelíku neměl co vylévat. Že na všechno používáme nějakou chemii a věci, které do přírody stejně nepatří. Budeme sem proto postupně dávat tipy, jak a čím můžete svůj kbelík naplnit.

Ještě před měsícem jsem si myslela, že tu máme krásné svěží jaro. Po trochu smutné zimě mě jakýkoli náznak zeleně přivádí do euforie a mám pocit, že vše je zase konečně v pořádku. Jenže ouha - není.
Uvědomila jsem si to na jarním výletu do anglického Glastonbury. Jemné mrholení, vše v plném květu, šťavnatý svěží vzduch, zelené pastviny...